Transfer klastrové koncepce do sektoru sociálního podnikání

Vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatek nových pracovních míst a vynořující se sektor sociální ekonomiky jsou jedny z největších společenských výzev Moravskoslezského kraje. Část pilotní akce NCA proto byla věnována integraci klastrové koncepce do regionální podnikatelské a sociální politiky, a tím propagaci společenských inovací, sociálního podnikání a klastrové spolupráce v regionu.

Za tímto účelem NCA koordinovala v rámci projektu CluStrat proces identifikace a vyhodnocení sektoru sociálních podniků v Moravskoslezském kraji, podpory a realizace myšlenky propojení sociálních podniků do klastrové organizace, tvorby vstupů pro studii proveditelnosti a facilitace zúčastněných aktérů v rámci regionálních workshopů, včetně angažování expertů v oblasti sociální ekonomiky a metodiky zakládání klastrových organizací.

Všechny tyto aktivity vyústily do založení první klastrové organizace v oboru sociálního podnikání v České republice. Smyslem této pilotní akce bylo posílit postavení a konkurenceschopnost sociálních podniků, jejich zviditelnění a rozvoj umožňující vyšší inkluzi a zaměstnanost osob ohrožených sociálním vyloučením. V prosinci 2013 byly tyto aktivity završeny registrací občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků – SINEC (Social Innovation and Enterprise Cluster).

Specifikum tohoto typu klastru není v konkrétním sektoru nebo odvětví, ale v podnikatelském modelu se zaměřením na zaměstnávání skupin ohrožených sociálním vyloučením napříč odvětvími. Směšování různých sektorů může vést k novým nápadům, nebo inovační podnikatelské či organizační strategii, případně k přenosu nového systému poskytování služeb do jiných odvětví. Model Klastru sociálních podniků SINEC
v Moravskoslezském kraji je bližší konceptu poptávky a nabídky (tvorba inovativního prostředí v oblasti společenských výzev, na kterém se podílí firmy, klastrová organizace a veřejný sektor).

Budování vztahů spolupráce a konkurence v takovém klastru podněcuje vznik nových sociálních podniků, které poskytují další inovační společenská řešení a sociální hodnoty pro sociální problémy. Přestože klastr sociálních podniků vzniká v konkrétní geografické oblasti, má současně charakter „open space“ a je dostupný zvenčí. Může se tak stát stimulem pro přenos společenských inovací a jejich další šíření.

Důležitým novým prvkem sociálního podnikání je interakce s komunitou, která jej obklopuje, kdy sociální podnik ovlivňuje uvědomění lidí o společenských problémech prostřednictvím podnikatelských aktivit. Sociální podniky by nemohly existovat, aniž by je okolní komunita akceptovala. Klastrová organizace může tuto podmínku pouze zlepšovat.